Vědci objevili zkamenělé pozůstatky, které se neshodují s žádným z dosud známých druhů.
Skupina vědců z Arizonské státní univerzity v USA objevila v Etiopii zkameněliny, které mohou změnit naše chápání evoluce člověka a archeologie.
Jedná se o 13 zubů nalezených v oblasti Afar, která je klíčovým místem pro paleontologii. Novinkou je, že tyto zuby se neshodují s žádným dosud známým druhem, což otevírá možnost, že se jedná o dosud neidentifikovaný lidský rod.
Nález, který přepisuje evoluci
Tento objev potvrzuje, že evoluce neprobíhala přímočarě. Podle studie vedené paleontologem Kayem Reedem před více než dvěma miliony let koexistovaly na jednom území různé druhy, což vyvrací tradiční představu o jediné cestě vedoucí od australopitéka k hominidovi.
Místo Lady Gera, kde byly nalezeny ostatky, již bylo dějištěm jiného historického objevu: čelisti nejstaršího zaznamenaného exempláře Homo, jehož stáří je tři miliony let. Nyní tento nový objev přidává další faktor k hledání původů.
Objeven neznámý druh člověka.
Jaký druh vědci objevili?
Nalezené zuby nepatří druhu Australopithecus afarensis, ke kterému patří slavná Lucy, a neshodují se ani s Australopithecus garhi nebo předky Paranthropus.
Rozdíly v jejich morfologii naznačují, že mohou patřit druhu, který je vědě neznámý, což by znamenalo zlomový moment ve výzkumu evoluce.
„Tyto zkameněliny nám ukazují, že historie lidstva nebyla lineární, ale že v čase a prostoru koexistovalo mnoho druhů,“ poznamenal Reed.
Nová výzva pro vědu
Ačkoli musí být pozůstatky podrobeny dalšímu výzkumu, tento nález již naznačuje změnu paradigmatu: evoluce byla rozmanitější, než se dříve předpokládalo, a každá nová fosilie přináší důkazy o společné minulosti různých druhů.
Tento objev nejen obnovuje diskusi o tom, jak naši předkové koexistovali, ale také nutí přehodnotit vztahy mezi nimi. Afar, jedna z kolébek lidstva, opět dokazuje, že stále skrývá tajemství, která mohou změnit naše představy o našem původu.
