V roce 2001 se Karibské moře stalo místem nálezu, který zpochybnil dosavadní historickou chronologii. Kanadští námořní inženýři objevili v hloubce struktury podobné městské zástavbě. Od té doby se možnost existence potopeného města pod Karibským mořem stala předmětem akademických diskusí.
Tento objev však nebyl doprovázen dalším výzkumem. Čas, absence přesvědčivých důkazů a vědecká opatrnost zanechaly prázdnotu, která přetrvává dodnes. Zatímco někteří tvrdí, že tento objev může přepsat část historie lidstva, jiní prohlašují, že se jedná pouze o geologické útvary vytvořené přírodou.
Jak bylo objeveno údajné potopené město pod Karibským mořem?
V roce 2001 mořští inženýři Paulina Zelitzky a Paul Weinstein při mapování mořského dna v blízkosti poloostrova Guanahacabibes (Kuba) objevili pomocí hydroakustických skenerů řadu struktur. Podle jejich interpretace vypadaly jako pyramidy, ulice a budovy ležící v hloubce více než 600 metrů pod hladinou moře.
Původní hypotéza předpokládala, že tyto pozůstatky mohly patřit civilizaci, jejíž stáří je nejméně 6000 let, tedy dokonce starší než egyptské pyramidy. Tato zpráva se široce rozšířila v mezinárodních médiích a vyvolala velký zájem vědecké obce.
Zelitsky dokonce prohlásil: „Je to opravdu pozoruhodná stavba, která byla zřejmě velkým městským centrem.“ Jeho popis posílil názor, že se nejednalo pouze o kameny, ale o velmi složitou lidskou osadu.
Od samého počátku se názory rozcházely. Někteří vědci považovali tento nález za možný důkaz zmizelých starověkých civilizací. Jiní geologové však poukázali na to, že hloubka naleziště činí usazování, k němuž došlo před pouhými několika tisíci lety, nepravděpodobným.
Geolog Manuel Iturralde-Vinente byl jedním z hlavních kritiků. Uznával podivnost nálezu, ale varoval, že neexistují přesvědčivé důkazy: „Je to podivné, ale nemáme pro to vysvětlení.“ Podle jeho názoru a názoru dalších kolegů mohly mořské proudy, tektonické pohyby a eroze vytvořit skalní útvary podobné umělým.
Diskuse se točila kolem jedné ústřední otázky: aby se město ocitlo v hloubce 600 metrů, bylo by zapotřebí desítek tisíc let geologického usazování, a ne pouhých šesti tisíc. Tento časový rozdíl je v rozporu se známými rámci vývoje lidstva.
Proč nebylo provedeno více výzkumů a co se říkalo na mezinárodní úrovni?
Po první expedici nebyly provedeny žádné další podrobné výzkumy. Absence nových výzkumných kampaní ponechala tento nález ve vědeckém limbu.
Jedním z důvodů, na který se poukazovalo, byla ekonomická a logistická složitost organizace komplexních podvodních misí. Dalším důvodem byly pochybnosti o věrohodnosti tohoto objevu.
Nicméně hypotéza o potopeném městě pod Karibským mořem byla srovnávána s jinými archeologickými nálezy, které ve své době zpochybnily oficiální chronologii. Göbekli Tepe v Turecku překvapilo svou starobylostí a architektonickou úrovní, která předcházela první známé městské osady o tisíce let.
Zmíněn byl také podvodní památník Yonaguni v Japonsku, pyramidová stavba, kterou někteří považují za umělou, zatímco jiní ji interpretují jako přírodní útvar.
Tyto příklady podpořily myšlenku, že kubánský případ může být součástí širšího obrazu záhadných enkláv, které zpochybňují zavedenou historii.
Skepticismus a přetrvávající záhadnost tohoto města potopeného v Karibském moři
Podvodní archeolog Michael Fout z Floridské státní univerzity byl jedním z těch, kteří vyjádřili své pochybnosti. „Bylo by skvělé, kdyby Zelitzki a Weinstein měli pravdu, ale to by bylo pro jakoukoli známou kulturu Nového světa té doby mimořádně pokrokové,“ poznamenal.
Opatrnost se tak stala charakteristickým rysem nejvíce skeptických postojů. Z tohoto hlediska by uznání existence potopeného města v Karibském moři bez konkrétních důkazů znamenalo radikální změnu obecně přijímaného historického rámce.
Jiní vědci však trvají na tom, že nové technologie, jako je vysokorozlišovací 3D skenování a bezpilotní podvodní zařízení, mohou poskytnout přesvědčivé údaje. Problémem je nedostatek financování pro projekty tohoto druhu, které vyžadují velké investice a institucionální podporu, která dosud nebyla získána.
Více než dvacet let poté stále neexistuje definitivní odpověď na otázku nálezu údajných ruin na Kubě. Na sociálních sítích a specializovaných fórech se toto téma pravidelně objevuje, často v souvislosti s teoriemi o ztracených civilizacích a dokonce i o mýtické Atlantidě. V současné době však neexistují žádné ověřené důkazy, které by tyto tvrzení potvrzovaly.
