Dřevěné pelety jsou jedním z nejoblíbenějších druhů paliva v moderních topných systémech, a to jak v domácnostech, tak v průmyslových objektech. Vyrábějí se z biomasy, tedy z lisovaných zbytků dřeva, což z nich činí ekologickou alternativu k dřevu. Jsou stejně účinné a kalorické jako dřevo? Ne nutně! Kolik dřeva odpovídá jedné tuně pelet? Abychom mohli odpovědět na tuto otázku, je třeba se zaměřit na otázky jako vlhkost paliva, druh dřeva a účinnost spalování.

Peletky, ačkoli jsou palivem vyráběným ze dřeva, jsou z hlediska energie koncentrovanější.

Peletky a dřevo – jaký je mezi nimi rozdíl?

Peletky, neboli dřevěné granule, jsou palivo válcovitého tvaru. Vyrábějí se z biomasy získané z odpadů dřevozpracujícího průmyslu, jako jsou piliny, hobliny, štěpky a jiné zbytky po zpracování. Mohlo by se zdát, že kvůli surovině, ze které se pelety vyrábějí, mohou být podobným nebo dokonce horším palivem než tradiční dřevo. Než se však pelety dostanou do topného zařízení, procházejí mnoha procesy, které ovlivňují jejich konečné vlastnosti a parametry.

Proces výroby dřevěných pelet se skládá z několika fází.

1. Odpady z dřevozpracujícího průmyslu se drtí na menší částice.
2. Shromážděná surovina se suší na vlhkost 8-12 %. Příliš vlhká biomasa snižuje kvalitu pelet a negativně ovlivňuje následný proces granulace.
3. Suchá biomasa prochází procesem granulace, tj. lisováním pod vysokým tlakem. Při výrobě pelet se nepoužívají chemikálie, což z nich činí ekologicky čisté palivo.
4. Granule se ochladí a poté se odpovídajícím způsobem zabalí nebo prodávají volně ložené.

Pokračování článku pod videem

Dřevo a pelety – rozdíly

Klasické dřevo pro krby nebo kamna je obvykle palivo ve formě polen různých velikostí. Před spalováním dřevo prochází procesem vyzrávání, tj. přirozeným sušením, jehož délka závisí na druhu dřeva. Správná vlhkost dřeva je maximálně 20 %. Také výhřevnost, jinak nazývaná kalorická hodnota, závisí na druhu dřeva. Výhřevnost určuje, kolik energie bude při spalování vyprodukováno. Nejkaloričtějšími druhy dřeva na trhu jsou habr (4,30 kWh/kg), dub (4,10 kWh/kg), buk (4,30 kWh/kg) a jasan (4,10 kWh/kg).

Peletky, ačkoli jsou palivem vyrobeným ze dřeva, mají vyšší energetickou koncentraci. Vysoce kvalitní dřevěné pelety se vyznačují nízkou vlhkostí (obvykle 5–10 %) a vysokou hustotou (600–750 kg/m³). Peletky nejvyšší třídy (A1) mají výhřevnost na úrovni 4,8–5,3 kWh/kg. Třída peletek je základním ukazatelem kvality granulí. Certifikát, který klasifikuje peletky podle příslušné kategorie, informuje především o výhřevnosti.

Stojí za zmínku, že Ministerstvo klimatu a životního prostředí zveřejnilo návrh nových standardů kvality pro dřevní biomasu, které zpřísní pravidla výroby a regulace pelet.

Kvalitní pelety musí mít certifikát potvrzující jejich kvalitu. V současné době na trhu dominují dva nejdůležitější certifikáty kvality pelet, které jsou již povinným požadavkem mnoha výrobců kotlů. Certifikáty se vydávají po provedení příslušných testů, které zahrnují parametry jako: velikost granulí, hustota, kalorická hodnota, vlhkost, obsah popela, teplota tání popela a obsah přísad.

Pelety se vyrábějí z biomasy, tj. z odpadů dřevozpracujícího průmyslu, jako jsou piliny, hobliny, štěpky a jiné zbytky po zpracování.

Srovnání pelet a různých druhů dřeva

Výhřevnost dřeva závisí na druhu a vlhkosti paliva. S rostoucí vlhkostí dřeva se jeho výhřevnost snižuje. Spalování vlhkého dřeva má také negativní vliv na topná zařízení, komíny a životní prostředí. Optimální vlhkost dřeva je maximálně 20 %.